Houk či nehouk? ... Hog

Rozhodla jsem se, po velmi dlouhé době asi už definitivně. Straším už dobře 5 let někde, kde bych už asi strašit neměla. Pořád jsem tak nějak doufala, že to bude lepší, že se do toho zas dostanu, že třeba najdu místečko, kde se uplatnit. Ale nakonec jsem zjistila, že důvodů pro "odejít" je čím dál víc a ty pro "zůstat" se naopak vůbec nechtějí rozrůstat. I když včera .... ale k tomu až později.


Abych to shrnula, tady jsou všeliké důvody, které mě k tomu to rozhodnutí vedly. Nejsou podle důležitosti, ale prostě tak, jak mě postupně napadaly:

• nemám ráda pocit, že jsem zbytečná
• v okamžiku, kdy si nikdo nevšimne, že tu nejsem, tak je něco špatně
• nemám chuť dál učit
• nelíbí se mi, jak celková atmosféra upadá
• když se snažím dělat, co mě baví, tak to nejde
• lidé, s kterými bych se chtěla bavit, se nebaví se mnou 
• lidé, kteří se se mnou baví, mě berou jen jako výplň nudného odpoledne
• nebaví mě už zabíjet nudu ve VS
• mám míň času
• stává se mi, že několik dní nejdu na net a vůbec mi to nechybí
• je mi líto, když vidím, jak se někteří lidé, co mám ráda, mění nějak divně k jinačímu, nechci říct, že přímo k horšímu
• chtěla bych pomoct, aby se něco zlepšilo, ale nemám k tomu ani prostředky, ani sílu, ani nápady a to všechno mě trápí
• chtěla bych, aby na ostatních bylo vidět, že jim na hog záleží, ale mám pocit, že toho už se asi moc nedočkám...škoda

Důvodů by se našlo asi ještě mnohem víc, ale teď si na ně prostě jen na všechny nevzpomenu.
A proč bych tedy měla zůstat? Možná, kdyby moje ješitná dušička slyšela od několika lidí, že alespoň pár z těch bodů nahoře není pravda a že užitečná jsem, tak by se něco změnilo. Ale jelikož ješitnost se nemá podporovat, tak je to takhle asi lepší.

A tak jsem včera napsala Angele, že budu končit, aby o tom věděla. Byl vlastně téměř první, komu jsem to řekla. Myslela jsem, že oficiálně to dám vědět až po letňáku, netušila jsem, že to rovnou "vyzvoní" na slavnosti a na úvodce. Ale co už, alespoň je to už venku.
Jen, jak jsem po dlouhé době byla na školní akci, tak se mi tak trošku začíná už dopředu stýskat.Vlastně se mi celou noc zdály sny o tom, jak by se dalo vyřešit moje pobývání na hog. Ale ... jen kdyby nebylo to ale .... je mi smutno a přitom vím, že když zůstanu, tak se to stejně nezlepší. Už mě asi nebaví doufat.

Tak, a jak to teď skončit? Asi prostě ... Konec.